Video: Agarathos, ten mají Češi rádi!

O počátcích mužského pravoslavného kláštera Agarathos nejsou písemné zmínky. Se svým stářím, odhadovaným na devět set let, patří mezi nejstarší na Krétě. Pověst říká, že v těchto místech na vrcholu Pantelis nalezl mnich pod keřem agarathie ikonu Panny Marie a poblíž nálezu pak vybudoval kapli. Mělo to být v době ranného pravoslaví, kdy okolní pozemky patřily byzantskému šlechtickému rodu Phokas, jednomu z dvanácti nejmocnějších na Krétě. Rodina, která si po čtvrté křížové výpravě a v roce 1204 změnila jméno na Kallergis a byla na ostrově po staletí držitelem důležitých státních a pozemkových privilegií, předala v roce 1504 zpustlý objekt opatu Nifonu Notarasovi. Agarathos byl obnoven a opat v něm začal prosazovat cenobitní formu klášterního řádu, při níž se stala fyzická práce součástí asketického způsob života. Mniši se začali starat o rozsáhlé klášterní pozemky a Agarathos mohl začít vzkvétat. Opat Nifon jej nechat přebudovat na pevnostní komplex a místo dostalo podobu tvrze. Klášter se stal se svou rozsáhlou knihovnou, důležitým centrem vzdělanosti a vyhledávaným místem pro semináře mladých duchovních. Za necelé tři dekády už je Agarathos v rukopisech zmiňován, jako významný a bohatý klášter. Naším obětavým průvodcem po areálu se stal mnich Prodromos, jeden z patnácti místních stálých obyvatel, který spojil svůj život s klášterem již před téměř padesáti lety. Jsme v hlavním křížovém chrámu z roku 1894, zvaném Katholikon přesvaté Bohorodičky a svatého Menase, kde j e nám vysvětleno, jak pravoslavné liturgické texty popisují vzkříšení Panny Marie třetí den po smrti. “Její tělo bylo vzato do nebe, kde její duši přijal Kristus.“ Slavení těchto událostí, tedy Mariánská tradice svátku Nanebevzetí, se objevuje již v ranném křesťanství. Jeho definitivní datum však určil až na konci šestého století císař Flavius Tiberius Mauricius. 15. srpen je tak v klášteře Agarathos slaven jako nedůležitější církevní událost. Koptský světec svatý Menas žil na konci třetího století a byl původně římský voják. Chtěl však spojit svůj život s křesťanstvím, proto odešel do pouště a stal se poustevníkem. V roce 309 se odmítl vzdát své víry a zemřel jako mučedník. Je nám dovoleno krátce vstoupit přes ikonostas do nejsvětějšího místa chrámu, oltářního prostoru určeného pouze pro kněží. Ikonostas ohraničuje boží místo a symbolicky jej odděluje od laiků, tedy věřících. Toto muzeum jsme otevřeli v roce 2008 v prostorech bývalého olivového mlýna, který už svou kapacitou nestačil poptávce po našem oleji. Vystaveny jsou artefakty vztahující se k historii kláštera, rukopisy, knihy, nebo obřadní roucha. Vystaveny jsou i historické předměty, spojené se slavnostmi nebo bohoslužbami. Zde můžeme vidět ikony a liturgická zobrazení, výjevy ze života svatých, Ježíše Krista, Panny Marie a dalších svatých. Pro různé příležitosti se používají různá liturgická roucha, zde můžete vidět některé z nich. Klášter Agarathos dal v průběhu staletí pravoslavné církvi několik důležitých osobností, mezi nimi patriarchy Pigase a Lukarise, biskupa Kréty Paleokapase, nebo i současného Alexandrijského patriarchu Theodora II. Tato místnost je můj příbytek, kde mám vše, co potřebuji. Knihy, stůl a místo pro návštěvy, které si přijdou důvěrně pohovořit. Nahoře mám prostor pro spaní a dole malou kuchyňku. Nemám mnoho hmotných statků, které vyžadují péči a pozornost. Tady v našem obchodě se po dlouhá léta a opravdu moc rád, setkávám se svými přáteli i z České republiky. Rád je pohostím a povídám si s nimi. Mají možnost si tu zakoupit růženec, ikonu, různé amulety, nebo tematickou literaturu. Jak vidíte, máme všeho dost. Češi zde rádi kupují hlavně drobnosti na památku, naši rakiji, med, nebo olivový olej. Ano, ten tu také vyrábíme. V této místnosti si asi vybere každý, kdo hledá něco na památku, jako připomínku svého pobytu na Krétě. Drobný suvenýr z kláštera, náramek, přívěsek, nebo třeba ručně tkané prostírání. No a mám na srdci ještě něco. Rád bych využil této příležitosti a stručně řečeno, pozdravil do televize naše duchovně založené přátele z Čech. Někteří mne v minulosti požádali, abych se za ně modlil a já tak rád činím. Mám několik těchto seznamů, a na nich další přátele. Mám je rozepsané i na jiných listech, protože si je ne vždy všechny nepamatuji. Rád vzpomínám na společné chvíle s Vám i, na milá společná posezení i na fotografování. Ano, mnohokrát jsme se společně fotili. Také doufám, že jste ve své vlasti stále zdrávi a budete mít možnost se znovu na Krétu vrátit a navštívit mne. Za to jsem vždy moc vděčný, a děkuji vám mnohokrát.