Propolis  

je zelenožlutá až k temně hnědá pryskyřičná látka příjemné aromatické vůně, pro kterou včely medonosné sbírají suroviny na rostlinách produkujících pryskyřici, jako jsou borovice a další stálezelené dřeviny. Při zpracování mísí nasbíranou hmotu s výměšky svých hlavových žláz a propolis pak v úlu využívají jako stavební, dezinfekční a ochranný materiál, a k vystýlce a výztuze buňky plástů.

Propolis  se skládá ze včelího vosku, éterických olejů,  stopových prvků,  flavonoidů  a  vitamínů skupiny B.  Tato  směs prospěšných látek má pro naše zdraví výrazné antioxidační, antimikrobiální, antimykotické a antivirové účinky.

Propolis si pro své mimořádné léčebné schopnosti cenily již v antických dobách v celém středomoří (název pochází z řeckéhoπρόπολη-obranné předměstí), kde jej lékaři již tehdy s úspěchem používali k hojení ran, popálenin a zánětů všeho druhu. Propolis a jeho léčebné účinky zmiňuje i Gaius Plinius Secundus, v nejvýznamnější přírodovědné encyklopedii starého Říma, Naturalis historia, dokončené roku 77 n.l.