Šalvěj (Salvia pomifera) je druh šalvěje východního Středomoří, omezený na Řecko, malou Asii a zejména ostrov Krétu, kde je znám pod názvem hořká šalvěj (Pikri faskomilia).Je to stálezelená trvalka, nebo polokeř, který dorůstá do 1 metru výšky, je odolný vůči suchu a dává přednost plnému slunci, dobře odvodněné půdě a dobré cirkulaci vzduchu.
Jméno salvia je latinského původu a bylinu takto pojmenoval ve své přírodovědné encyklopedii starého Říma Naturalis historia Gaius Plinius Secundus.
Olej a různé výtažky z této byliny se používají v lidovém lékařství a v kosmetice od nepaměti stejně, jako pro kulinářské účely.
Tradiční použití šalvěje
- antipyretikum (pomáhá snižovat horečku)
- antibiotikum (šalvěj je účinná proti některým mikroorganismům, nebo brání jejich růstu)
- antifungicidní(působí proti houbovým organismům)
- adstringentní (působí svíravě, dezinfekčně)
- antispasmodikum (pomáhá odstraňovat svalové stahy vnitřních dutých orgánů trávícího a urogenitálního ústrojí, např. ledvinovou koliku)
- hypoglykemikum (pomáhá snižovat hladinu cukrů v krvi)
- tonikum(působí regeneračně)
Nejaktivnější složky šalvěje se nacházejí v esenciálním oleji, který obsahuje vitaminy skupiny B, vitamin P, cineol, borneol a thujon a také kyselinu tříslovou, kyselinu olejovou, kyselinu ursolovou a různé polyfenoly, které jsou dobře známé pro svou antioxidační aktivitu (kyselina fumarová, kyselina chlorogenová, kyselina kávová, niacin, nikotinamid, flavony, flavonoidové glykosidy).
Cineol Borneol Cafeic acid Chlorogenic acid
Upozornění: Informace o vlastnostech a účincích bylin vycházejí z encyklopedií a herbářů. Jejich vlastnosti jsou pouze orientační. V žádném případě nejsou lékařským předpisem, nebo doporučením.