Šalvěj (Salvia pomifera) je druh šalvěje východního Středomoří, omezený na Řecko, malou Asii a zejména ostrov Krétu, kde je znám pod názvem hořká šalvěj (Pikri faskomilia).Je to stálezelená trvalka, nebo polokeř, který dorůstá do 1 metru výšky, je odolný vůči suchu a dává přednost plnému slunci, dobře odvodněné půdě a dobré cirkulaci vzduchu.

Jméno salvia je latinského původu a bylinu takto pojmenoval ve své přírodovědné encyklopedii starého Říma  Naturalis historia  Gaius Plinius Secundus.

Olej a různé výtažky z této byliny se používají v lidovém lékařství a v kosmetice  od nepaměti stejně, jako pro kulinářské účely.

Tradiční použití šalvěje

• antipyretikum (pomáhá snižovat horečku)
• antibiotikum (šalvěj je účinná proti některým mikroorganismům, nebo brání jejich růstu)
  
• antifungicidní(působí proti houbovým organismům)
  
• adstringentní (působí svíravě, dezinfekčně)
  
• antispasmodikum (pomáhá odstraňovat svalové stahy vnitřních dutých orgánů trávícího a urogenitálního ústrojí, např. ledvinovou koliku)
  
• hypoglykemikum (pomáhá snižovat hladinu cukrů v krvi)
  
• tonikum(působí regeneračně)
  
  

Nejaktivnější složky šalvěje se nacházejí v esenciálním oleji, který obsahuje vitaminy skupiny B, vitamin P,      cineol, borneol a  thujon a také kyselinu tříslovou, kyselinu olejovou, kyselinu ursolovou a různé polyfenoly, které jsou dobře známé pro svou antioxidační aktivitu (kyselina fumarová, kyselina chlorogenová, kyselina kávová, niacin, nikotinamid, flavony, flavonoidové glykosidy).

             Cineol             Borneol                    Cafeic acid                         Chlorogenic acid