Mínojská Civilizace

Mínojci byli první velmi úspěšnou evropskou civilizací doby bronzové a ovládali Krétu a téměř celé středomoří více jak 1000 let. Jejich nebývalý kulturní a hospodářský rozmach se datujeme přibližně mezi roky 2700 až 1500 př. n. l. 

Rozlehlá města, okázalé paláce plné uměleckých děl a nádherně zpracovaných předmětů denní potřeby nás nepřestávají udivovat svou krásou již od svého znovuobjevení vykopávkami na počátku 20. století.

Video: 3D rekostrukce palácového komlesu Knossos nedaleko Heraklionu na Krétě.

Kolem roku 1500 př. n. l. došlo na ostrově Santorini, vdáleném jen asi 120 km na sever od Kréty, k mohutné explozi sopky Théra. Archeologické nálezy dokládají následnou obří vlnu tsunami, která poničila krétské pobřeží do vzdálenosti až 20km od pobřeží a zkázu dokončily požáry a spad několika metrů prachu, popela a kamení. Při šířce střední Kréty 60 km to v podstatě znamená devastaci celého ostrova. Při jen težko představitelném výbuchu bylo do vzduchu vymrštěného obrovké množství vulkanické hmoty a kamení, které na ostrov a jeho okolí dopadalo několik hodin z výšky až 35 km.

Archeologové si nejsou zcela jisti, zda pouze tato katastrofa zapříčina konec tak mocné civilizace. Je ale velmi pravděpodobné,  že na její zánik měla podstatný vliv.

Již po roce 1450 př. n. l. totiž došlo na oslabené Krétě ke vpádu Achájců z řecké pevniny, kteří s sebou přinesli svou Mykénskou kulturu a mínojská civilizace začala postupně zanikat.

Ve své době ovládali minojci hospodářsky, vojensky i kulturně téměř celé středomoří, proto jejich města, jako např. Knóssos, Malia, nebo Faistos, nemusela být opevněna. 

Mínojská společnost byla již tehdy řízena centrálně, z honosných paláců, obklopených městy a do těchto středisek moci byla z celé říše svážena hospodářská produkce, která byla následně dle potřeb přerozdělována zpět do říše. Na ostrově proto bylo v této době, nejspíš i z administrativních důvodů, vyvinuto písmo, zvané  lineární, které nebylo dosud rozluštěno.

Minojskou civilizaci vykopávkami objevil a pojmenoval po bájném králi Mínoovi, na počátku minulého století, archeolog Arthur Evans.  Odkud minojci přišli, jejich původ, ani původ jejich kultury však není dosud známý.

S jistotou ale víme, že to byla nejstarší velká, úspěšná a na svou dobu velmi moderní  evropská civilizace.  Minojské ženy měly stejná práva,  jako muži a byly velmi svobodomyslné. Zcela samozřejmě se zúčastňovaly aktivně společenského i sociálního života.   Pozoruhodné rovněž je, jak mimořádný zájem projevovaly o svůj vzhled.  Staraly se intenzivně o svůj zevnějšek, obličej, tělo i vlasy, aplikovali pravidelně olivovou kosmetiku, nosily speciální účesy a zdobily se šperky.   Vykopávky a následné výzkumy i potvrdily skutečnost, že minojské ženy instinktivně věděly o tajemstvích olivového oleje. Tušily, že je nejdůležitější pro jejich krásnou pokožku i vlasy.