Mandle je název jádra pecky pecky plodu mandloně obecné (Prunus dulcis). Až sedm metrů vysoký,  bíle, nebo růžově kvetoucí strom, příbuzný m.j. broskvoni, pochází ze severní Afriky a západní Asie, odkud se po staletí rozšiřoval  do celého Středomoří. Mandloně tak byly dobře známé již v antickém Řecku. Před sto lety byly vysázeny sady těchto krásně kvetoucích a vonících stromů i na jižní Moravě v okolí Hustopečí, kde se v současnosti staly turistickou atrakcí. 

Méně známou informací je, že syrové mandle divokých mandloní, které běžně vídáme u cest v celém Středomoří, obsahují prudce jedovatý amygdalin, který jim dodává výraznou hořkou chuť. Pro zdravého člověka může být již deset kusů těchto plodů život, nebo zdraví ohrožující dávkou. 

Hořké mandle se tak zpracovávají výhradně průmyslově. Destiluje se z nich žádaný, jemný, nealergický mandlový olej, který obsahuje velmi prospěšné látky, jako kyselinu olejovou,  linolovou, nebo palmitovou.  Je proto s oblibou využívaný v přírodní kosmetice k přípravě krémů, nebo přípravků chránících a vyživujících vlasy.

Ke konzumaci jsou určeny pouze  vyšlechtěné sladké mandle, s obsahem amygdalinu do 0,1 %. Mají vysokou energetickou hodnotu a obsahují množství bílkovin, sacharidů, minerálů a vitamínů.

Upozornění: Informace o vlastnostech a účincích bylin vycházejí z encyklopedií a herbářů. Jejich vlastnosti jsou pouze orientační.  V žádném případě nejsou lékařským předpisem, nebo doporučením.