Smil písečný (Helichrysum arenarium) je drobná, vytrvalá a silně aromatická bylina z čeledi hvězdnicovité, s drobnými žlutými květy, rostoucí na chudých písečných půdách a prosluněných kamenitých stráních, kde dorůstá až půl metru výšky. Ze středomoří se  rozšířil i do střední a východní Evropy, západní Sibiře, Číny a Mongolska.

Jméno helichrysum pochází z řečtiny kombinací slov helia slunce, (mýtického boha Heliose, syna Titána Hyperíona a jeho manželky a sestry Theie, který řídil zlatý vůz slunce, tažený čtyřmi okřídlenými koňmi) a chrysos, neboli zlato, což odkazuje na barvu žlutých květů. 

V antice se používal smil k léčbě nachlazení a při onemocnění hrudníku. Ve středověku byl v lidovém léčitelství používán pro antiseptické účinky na léčbu kožních vyrážek a ​​hojení jizev a proti střevním parazitům (škrkavky). V Africe se jím tradičně léčil revmatismus. Jeho léčivé účinky jsou z dobře známi po tisíciletí, neboť již Starý zákon zmiňuje helichrysum, jako jednu z bylin užívaných Mojžíšem k ochraně Izraelitů před ranami egyptskými.

Sušený smil písečný obsahuje množství antioxidantů a dalších prospěšných látek, jako jsou hořčiny, třísloviny, ftalidy, a mnoho dalších. Proto se po staletí s úspěchem využívá na podporu trávení a látkové výměry. Smil zlepšuje funkci jater, žlučníku, slinivky a nadledvin a napomáhá tak tvorbě žaludečních šťáv a zlepšuje vylučování moči. Má protiplísňové, protikřečové a protizánětlivě účinky a celkově stimuluje metabolismus, včetně pozitivního vlivu na hladinu cholesterolu v krvi. Pro své silné antioxidační účinky je smil přidáván i do řady kosmetických přípravků.

Díky své chuti se stal smil, především na Apeninském poloostrově, hojně používaným kulinářským doplňkem. Má totiž kari podobnou chuť  i vůni, která je jen poněkud výraznější.

Není příliš známo, že je smil, podobně jako avokádo, jedovatý pro naše domácí mazlíčky, zvláště pak, pro všechny kočkovité šelmy.

Upozornění: Informace o vlastnostech a účincích bylin vycházejí z encyklopedií a herbářů. Jejich vlastnosti jsou pouze orientační.  V žádném případě nejsou lékařským předpisem, nebo doporučením.