Rozhovor o krétských bylinkách s úžasnou paní Prekatsunaki (11/2020)

Minoan Style:  „Středomořské krétské bylinky jsou pro svou léčivou účinnost známé od nepaměti. Archeologické výzkumy odhalily, že je už ve starověku používali minojci v kuchyni, na čaje, ale i pro kosmetické účely. Na Krétě roste řada endemických bylin, ale nejvyhledávanější a nejznámější jsou určitě Diktamos(dobromysl krétský), Malotira(krétský horský čaj), nebo Aladánia (cist krétský), s kterými si tady umíte léčit spoustu svých neduhů.“

Paní Eleni:  „Léčivých bylinek tady roste spousta a každá funguje na určitý neduh. My v podstatě skoro žádné léky nepoužíváme. Jednak proto, že jsou drahé a taky proto, že se odjakživa snažíme žít v souladu s přírodou. Když máme nějaký zdravotní problém, tak ho nejdříve řešíme bylinkami. Třeba Malotira, ta je těď proti chřipce a proti nachlazení úplně nejlepší a třeba i velmi populární Dictamnus je takový všelék. V tomhle období si z nich děláme nejradši různé čajové směsi, nebo je pijeme i samostatně. Úžasné na nich je, že jsou neuvěřitelně lahodné. Znám spoustu čajů, které se téměř nedají pít, ale čaj z Aladanie je opravdu lahodný a tady se pije nejčastěji s domácím tymiánovým medem, který je už sám o sobě léčivý a funguje i jako prevence při oslabení organismu a na posílení imunity. Může se pít vlastně i bez cukru i medu, pouze vychlazený z lednice a v létě když je tady hrozné horko, tak ho máme neustále po ruce a pijeme ho celá rodina na osvěžení.“

Minoan Style:  „V tomto období je tady asi Aladanie, která má staletími prokázané mimořádné antivirové účinky, oblíbená víc než normálně, je to tak?“

Paní Eleni:  „No právě i na tu dnešní neslavnou nemoc, na koronavirus, takže teď pijeme Aladanii (cist krétský- poz. aut.) ještě víc, než normálně. Přidáme k ní Diktamnus a třeba i Malotiru a pijeme to dohromady. Mimochodem, do teď jsme tu na ostrově evidovali jen 15 úmrtí s kovidem (11/2020 - poz. aut.).“

Minoan Style: „Na trhu v Irákliu jsme viděli prodávat mast z bylinky Spatochorto. Byl o ní zájem...“

Paní Eleni:  „Spatochorto (třezalka tečkovaná - poz. aut.), je také velmi zajímavá bylinka, která se používá ve zdravotnictví i v kosmetickém průmyslu. Je krásně zlatožlutá, silně aromatická a obsahuje výrazný červený pigment. Jako léčivka se používala už ve starověku a tady na ostrově byla znovuobjevena v době turecké nadvlády, kdy jsme zjistili, že odvar z ní má při potírání sečných ran z bojů s Turky velmi dobré hojivé účinky. Rány se nezanítily a velmi dobře se hojily. Olej z byliny se také v lidovém léčitelství používal při popálení od slunce. Její název pochází z řeckého meč “spati“ a “chorto“ tráva, nebo-li “mečová tráva“. Odvar z ní se tu vlastně také pije.

Co se týká našeho slavného Diktamonu, tak se tu říká, že když místní divoká koza kri-kri sežere něco špatného, tak vyhledává Diktamos, který spásá, dokud se jí neudělá dobře.

Mnohé z našich bylinek rostou vysoko v horách, kde se taky sklízejí a díky čisté přírodě a ideálním podmínkám k růstu, kdy tu pořád svítí sluníčko, mají opravdu sílu pomáhat. Pití bylinkových čajů tu má dlouhou tradici a vlastně je tu pijí úplně všichni. Bylinky se dají běžně koupit na tržištích a prodavači mají spoustu práce s doplňováním zboží, protože nejen my, ale i turisti rádi kupují hlavně ty tři nejznámější, Aladanii, Diktamos a Malotiru. Mimochodem, v dobrém zdraví patříme stále, pokud vím, mezi několik světových populací, které se dožívají nejvyššího věku. To je ale i o životním stylu, a to by bylo na dlouhé povídání (smích).

Tak na zdraví!“